Připomínáme si významné výročí české turistiky – uplynulo 136 let od chvíle, kdy byla vyznačena vůbec první turistická trasa na našem území. Stalo se tak 11. května 1889, kdy Klub českých turistů (KČT) vyznačil cestu ze Štěchovic ke Svatojánským proudům, tehdy ještě neregulovanému a divokému úseku Vltavy, který byl považován za přírodní skvost. Tento krok se stal základem jedinečného značení, které se později rozrostlo v celonárodní síť pěších tras a inspirovalo i další země. V roce 1889 Klub českých turistů vyznačil hned 4 pěší turistické trasy.
Trasa ze Štěchovic ke Svatojánským proudům měřila přibližně 8 kilometrů a byla označena červenou barvou. Značení provedli členové tehdejšího výboru KČT ručně, pomocí štětce a olejové barvy na stromy a kameny. Cíl cesty byl zároveň oblíbeným výletním místem Pražanů a inspirací pro mnohé umělce té doby. Svatojánské proudy byly roku 1943 zatopeny výstavbou vodní nádrže Štěchovice, ale duch první stezky přetrvává. V současné době je její část, nezatopená vodními nádržemi Štěchovice a Slapy, obnovena původním značením s replikami historických směrovek a doplněna informačními tabulemi o původní trase a o historických momentech vzniku české pěší turistiky.
Druhou nejstarší značenou turistickou trasou je třináctikilometrová Cesta Vojty Náprstka. Klub českých turistů ji vyznačil v červnu 1889 a pojmenoval po svém zakladateli. Vede z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou kolem Bubovických vodopádů, Dubu sedmi bratří až ke hradu Karlštejn. Třetí byla vyznačena pěší trasa z Řevnic od řeky Berounky přes vrchol Babka až nahoru na brdský hřeben k poutnímu místu Skalka. Trasa se v původní podobě již nezachovala. Nabízí se nově vyznačená trasa po modré od rozcestí Řevnický les a od rozcestí Pod Strážným podél Babského potoka po zelené až na Skalku. Čtvrtou trasu představuje dnes stále přístupná červeně značená trasa na Rokycansku z Holoubkova přes Těškov na hrad Radeč o délce 8,5 km.
Český systém turistického značení patří dodnes k nejhustším a nejlépe udržovaným na světě. K dnešnímu dni čítá 44 tisíc kilometrů pěších tras, které ročně využívají miliony návštěvníků – turistů, sportovců i rodin s dětmi. Díky dobrovolnické práci značkařů KČT a podpoře obcí, krajů i státu systém funguje bez přerušení už více než století.
„Značení turistických tras je něco, co nás v Česku spojuje – doslova i symbolicky. V přírodě jsme si všichni rovni a díky značkám se v ní může bezpečně pohybovat každý,“ říká Pavel Přílepek, předseda Rady značení Klubu českých turistů. „Značky jsou jednoduché, srozumitelné a jednotné. I v dnešní digitální době mají své nenahraditelné místo, často jsou spolehlivější než mobilní signál. Naši značkaři každoročně obnoví přes 15 tisíc kilometrů tras, udržují tisíce směrovníků a rozcestníků. V roce 2024 se na všech těchto pracích podílelo celkem 2 055 značkařů, kteří odpracovali 64 257 hodin. Je to obrovská práce, která stojí hlavně na dobrovolnictví. Přesto stále rosteme – přibývají nové trasy a oživujeme i zapomenuté stezky,“ dodává Pavel Přílepek.
Značky byly na počátku ve srovnání s dnešními značkami neobyčejně velkého formátu s prostředním, 10 cm širokým barevným pásem a s krajními bílými pásy o šířce 4 cm. Vzhledem k tomu, že se ke značení používala jako vedoucí barva pouze červená, křižovaly se časem na některých místech trasy značené stejnou barvou. V méně navštěvovaných oblastech často chyběly na rozcestích těchto tras tehdy užívané turistické orientační tabulky, a tak bez turistických map se značenými trasami bylo někdy obtížné určit správný směr. Proto se počaly některé trasy značit i barvou modrou a od roku 1916 byly přidány ještě barvy zelená a žlutá. Šíře barevného pruhu byla pak zmenšena na šíři pruhů bílých a velikost značky upravena na standardní rozměr 10 x 10 cm.
Po vzniku Československa v roce 1918 došlo ve značení turistických tras k podstatným změnám. Jednotlivé izolované ostrovy sítě značených tras se počaly propojovat a uplatňovala se jednotná metodika Klubu československých turistů (KČST). V roce 1920 dosáhla v Československu síť značených turistických tras délky kolem 25 000 km.
Letos si Klub českých turistů připomene 105. výročí Posázavské stezky. První úsek stezky byl slavnostně otevřen v červnu 1920 v místě zvaném „Na Babách“. Stezka, která vede nad řekou Sázavou mezi Pikovicemi, Třebsínem a Žampachem, je místy vytesána ve skále nebo vybudována z kamenného zdiva, nacházejí se na ní i tři vyhlídky. Ve skále poblíž Pikovic je umístěna pamětní deska s textem: „Posázavská stezka byla vybudována v délce 6,8 km nákladem Kč 230.000 Klubem čsl. turistů v Praze v letech 1919–1924“.
Výročí Posázavské stezky si můžeme připomenout díky středočeskému KČT, který připravil turistickou akci 105. výročí Posázavské stezky. Ta proběhne v sobotu 21. června se startem i cílem v obci Pikovice. Pro turisty jsou připraveny pěší trasy v délce od 10 do 25 km a jsou vhodné i pro rodiny s dětmi.
136 let od vyznačení první trasy tak není jen připomínkou minulosti, ale i potvrzením, že česká pěší turistika má silné kořeny, zdravou současnost a perspektivní budoucnost.
