Chata Pláně pod Ještědem

Dva původní objekty na Ještědském hřebenu přežily s různými úpravami a s přístavbami až do dnešních dnů. Chatu, která svojí minulostí symbolizuje průnik české turistiky, resp. KČT, až na samou hranici území, které bylo do konce 2. světové války osídleno převážně německým obyvatelstvem. Obě chaty mají vsak leccos společného: podobnou nadmořskou výšku – chata v Prášilech 890 m, chata Pláně pod Ještědem 790 m. Obě jsou v krajině vlídné pro turisty, v zimě pro lyžařské turisty, a obě mají co nabídnout.

Původní horská osada s obyvatelstvem zabývajícím se zemědělstvím a prací v lese vznikla na počátku 19. století. Již od roku 1863 zde existoval obytný hostinec hajného Františka Sluky a jeho ženy, proslulé svojí krásou. Dalším nájemcem objektu byl Karel Altman. V té době se hostinec stával postupně centrem české turistiky. Protože vlastní osada byla většinově česká, směřovali sem i turisté z české národnostní menšiny v Liberci. Objekt několikrát vyhořel, naposledy v roce 1938 a pak již nebyl obnoven. Již v roce 1909 postavil v osadě Pražský spolek zimních sportů tzv. Šamánkovu chatu (Šamánek byl zakladatelem českého odboru KČST v Liberci). Tato chata byla základem dnešní budovy dependance. Jan Kogler, předseda libereckého odboru KČST v letech 1926-1938 a pak ještě i po válce, se zasloužil v roce 1926 o výstavbu nové chaty, která je jádrem dnešní hlavní budovy objektu. Chata se pak na dlouho stala hlavní základnou liberecké turistiky. Jeden čas se jmenovala turistická chata Jana Koglera. Objekty na Pláních byly až do roku 1938 těžko přístupné, tehdy však byla nahoru postavena horská silnička. V roce 1938 zabrali objekt Němci (německý Horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory – DGV). Později objekty sloužily k rekreaci Hitlerjugend. Po skončení války oba objekty opět převzal KČT. Ještě v roce 1948 se turisté rozhodli hlavní chatu rozšířit o dřevěnou přístavbu. Rozebrali na jižním svahu Ještědu roubenou Stejskalovu usedlost a dřevo vynesli na Pláně. Přístavba byla dokončena v roce 1951. To však již KČT neexistoval. Objekty po několika změnách majitele přešly pod ČSTV. V roce 1991 je KČT převzal zpět do svého majetku.

Poloha chaty je krásná, neboť v létě i v zimě je z okolních luk a odlesněných prostorů nádherný výhled, zejména do českého vnitrozemí. Za dobré viditelnosti si turista může osvěžit svojí topografickou orientaci, neboť od jednotlivých hor Českého středohoří na západě přes Bezděz, Trosky a Kozákov v Českém ráji pohodlně přehlédne celý jižní horizont. Sám jsem odtud několikrát dobře viděl i Říp. Výhledy na severní stranu jsou omezenější, i když i ty se najdou. Kdo však chce získat kruhový rozhled, může za hodinku dojít nebo v zimě na běžkách dojet, na vrchol Ještědu (1016 m), navštívit světoznámou věž televizního vysílače (arch. Hubáček) a odtud se rozhlédnout nejen na jih, ale i na severozápad na Lužické hory, sever na Jizerské hory a východ na Krkonoše. Neexistuje prakticky lepší poloha pro přehled o téměř všech horách v severních a severovýchodních Čechách. Pro ty, kteří touží spíše po klidu, pak lze zejména na jaře a v létě doporučit procházky mezi voňavými loukami a lesy. I při dlouhé procházce se můžete pohybovat stále ve výšce nad 700 m. Pro zimní sporty jsou zde rovněž velmi dobré podmínky: přímo pod chatou je Slunečná Pláň s kotvovým vlekem. V nevelké vzdálenosti jsou pak další vleky, resp. lanovky. Důležité je, že dnes je již možné vyjet lyžařským vlekem do místa zvaného Na Hřebenu (450 m, 1200 os/hod.) a odtud přejet na ostatní sjezdovky na Ještědu. Přímo z Plání vychází i sjezdovka, které se říká Pláňská nebo také Turistická.

Jan Havelka, Turista 5/2011, redakčně kráceno