Jestřebí hory tvoří cca 20 km dlouhý, většinou zalesněný horský masiv táhnoucí se mezi údolím Petříkovického potoka a Metuje u Hronova. Nejvyšším vrcholem je Žaltman (740 m). Na vrcholové skalce stojí od roku 1967 14m vysoká železná rozhledna s panoramatickým výhledem na Krkonoše, Rýchory, Vraní hory, Soví a Javoří hory, Teplicko-adršpašské skály, Broumovské stěny, Úpicko, Hronovsko a při troše štěstí pak můžete spatřit i Orlické hory, Kralický Sněžník, Zvičinu, Kumburk a Trosky. Krásné vyhlídky do kraje sourozenců Čapkových, Boženy Němcové a Aloise Jiráska jsou pak i z dalších míst hřebenové partie Jestřebích hor. Na utváření krajiny Jestřebích hor se také podílela rozsáhlá důlní činnost. Tu připomínají zaniklé štoly a šachty a dnes již zavřené doly v Radvanicích a Malých Svatoňovicích a jejich haldy. Tyto lokality spojuje Hornická naučná stezka. Po hřebeni Jestřebích hor jsou rozesety betonové pozůstatky hraničního opevnění. Malé ŘOPíky, velké dělostřelecké sruby i zbytky základů. Každé jaro kvetou na loukách Jestřebích hor různé druhy květin. Z nich jsou nejznámější miliony chráněných bledulí, vytvářejících bílé koberce.
Při návštěvě Jestřebích hor (zvaných též „Brendy“) nezapomeňte na osadu Paseka (674 m), známou již od roku 1748, s několika renesančními chalupami a oblíbenou Jestřebí boudou (bývalá Řehákova hospoda zvaná „Řehačka“). Paseka je bývalou hornickou osadou mezi černouhelnými doly v Radvanicích v Čechách a Malých Svatoňovicích. Nyní se stala rekreační oblastí s překrásnou přírodou. Okolí osady je vhodné k méně náročné turistice pěší i cyklo, houbaření a v zimě je její okolí a celé Jestřebí hory protkáno upravenými běžeckými stopami.
