Přesně před 135 lety, dne 16. března roku 1891, se začala stavět jedna z dominant moderní Prahy – Petřínská rozhledna. Nejenom obyvatelé hlavního města si ji ihned oblíbili, stala se velmi vyhledávanou atrakcí také lidí z širšího okolí i celé republiky. A je jí dodnes.
O stavbě moderní rozhledny na vrchu Petřín v centru Prahy se začalo poprvé hovořit někdy v roce 1889. Tehdy se Klub českých turistů, který tou dobou existoval jeden rok, vydal na velkou Světovou výstavu v Paříži, během níž si účastníci mohli prohlédnout ukázky moderního umění nebo průmyslových výrobků, ale také Eiffelovu věž, která byla u příležitosti výstavy vybudována. Právě tato ocelová rozhledna, která neměla nikde jinde obdoby, českou výpravu turistů naprosto nadchla. A při návratu domů se všichni jednohlasně shodli, že podobnou rozhlednu z moderní kovové konstrukce postaví i v Praze!
K vybudování rozhledny se v Praze naskytla stejná příležitost, jako byla v roce 1889 v Paříži pro Eiffelovku. V české metropoli se totiž také plánovala průmyslová výstava, a to Jubilejní zemská výstava na rok 1891. Turisté na nic nečekali, začali střádat finanční prostředky a od vedení města obdrželi pozemek pro stavbu na pražském Petříně. Zanedlouho vznikl již architektonický návrh, jehož autorem byl architekt Vratislav Pasovský, ten taktéž zastával funkci předsedy Klubu českých turistů. Jako architekt navrhl řadu bytových i veřejných domů nejenom v Praze, ale také třeba v rodném Kostelci nad Orlicí, Dobrušce, Dvoře Králové nad Labem nebo v Poličce, kde vytvářel především školní budovy. Ale troufl si i na rozhledny, a tak mohla vzniknout i ta na Petříně. Její ocelovou konstrukci pak navrhla dvojice inženýrů František Prášil a Julius Souček. První jmenovaný proslul svými návrhy ocelových mostů a výstavních areálů, v Praze je jeho dílem třeba Čechův most nebo Průmyslový palác či Výstaviště v Holešovicích.
Přípravy na stavbu Petřínské rozhledny netrvaly dlouho, za velmi krátkou dobu, za pouhé čtyři týdny, se dokázala vyrobit kovová konstrukce rozhledny. Samotné vybudování věže netrvalo ani čtyři měsíce. Stavět se začalo v polovině března roku 1891, slavnostně představena veřejnosti byla v srpnu téhož roku. Petřínská rozhledna měla původně stát 32 tisíc zlatých, ovšem výsledná částka byla více než dvojnásobná.
Již během stavby rozhledny se uvažovalo o tom, jak by se k ní mohli návštěvníci co nejpohodlněji dostat. Tak se vybudovala i lanovka na kopec. A právě jízda lanovkou k nové a moderní Petřínské rozhledně patřila mezi ty největší lákadla v rámci Jubilejní výstavy v Praze roku 1891. Příležitost vystoupat na vrchol věže a užít si pohled do okolí, si nechal ujít jenom málokdo. I po skončení výstavy na Petřín proudily davy turistů z Prahy i vzdálenějších koutů Čech. Pražané sem rádi vyráželi při pravidelných procházkách.
Petřín, to není jenom rozhledna, ale také zrcadlové bludiště. To se nachází v někdejším pavilonu Klubu českých turistů, který má podobu gotické brány Špička, ta byla součástí opevnění na Vyšehradě. Pavilon u rozhledny stojí taktéž od roku 1891, o rok později byl rozebrán a přesunut blíže ke věži. Zrcadlové bludiště v něm je od roku 1893, kdy vzniklo dle vzoru ve vídeňském Prátru.
Článek naleznete ZDE:
