Na celostátní konferenci Klubu českých turistů (KČT) konané 28. a 29. března 2026 v Praze zvolili delegáti z celé České republiky nového předsedu této největší tuzemské turistické organizace. Stal se jím ing. Pavel Přílepek, dosavadní člen celostátní rady značení. Je to člověk, který má s činností KČT dlouholeté zkušenosti, zejména pak v systému značení turistických tras.
Konference neřešila jen personální otázky, ale také hospodaření a směřování Klubu. Delegáti schválili plnění rozpočtu za uplynulý rok i návrh rozpočtu na rok 2026. Dosavadní předseda Ladislav Macka shrnul činnost KČT za uplynulé čtyři roky, kdy mezi hlavní priority patřilo posilování společenské prestiže Klubu, modernizace činnosti a správy členské základny a zajištění stabilního financování, což se do velké míry podařilo.
Součástí prezentace bylo také představení pokračující digitalizace služeb pro členy. KČT zlepšuje své webové stránky (www.kct.cz), zavedla e-průkaz s navázanými členskými výhodami a byla zprovozněna e-knihovna s elektronickou verzí časopisu Turista (pro předplatitele). Vedle tradičních benefitů, jako jsou slevy na chatách KČT či u partnerských subjektů, se Klub snaží rozšiřovat nabídku klubových výhod, které jsou zásadní pro zájem veřejnosti o členství v KČT.
NOVÝ PŘEDSEDA TO NEBUDE MÍT JEDNODUCHÉ
Pokud má být Klub českých turistů i do budoucna perspektivní organizací, pak již nyní musí správně reagovat na velké výzvy. Na konferenci byl zmíněn dlouhodobý pokles členské základny, zejména v důsledku jejího stárnutí. Dalo by se říci, že KČT doslova čelí generační krizi. Proto by klíčovým úkolem mělo být oslovení mladé generace, což znamená najít nové formy komunikace ale hlavně atraktivní nabídku. To znamená zvýšit důraz na práci s mládeží a rozvíjet rodinnou turistiku, ale také oslovovat mladé mimo klub.
Ví se ale jak? V tomto ohledu celý Klub českých turistů usnul na vavřínech úspěchů dob dávno minulých a zaspal nejméně o dekádu. Průměrný věk členské základny je opravdu alarmující. Již nyní je jasné, že během několika málo let dojde k zániku celé řady dosud aktivních odborů. A to z cela pragmatického důvodu – staří už nemohou a mladí nejsou. Odbory KČT, které umějí pracovat s mladou generají, jsou spíše vzácností.
MÁ KLUB ČESKÝCH TURISTŮ CO NABÍDNOUT?
Doba, kdy členství v Klubu českých turistů byla otázkou stavovské cti, je již také minulostí. Ačkoli turistika je mezi veřejností stále oblíbenější volnočasovou aktivitou, která je spojena se zážitky, dobrodružstvím, poznáváním nových míst a přátel, lidé ji provozují raději individuálně a nechtějí se organizovat. Zásadní otázkou je, proč by to měli chtít. Má KČT co nabídnout?
Pokud se detailněji podíváme, jak to dělají naši sousedé v Německu či Rakousku, zjistíme, že například organizace Alpenverein se již dávno vydala cestou komercionalizace služeb, což znamená, že členství skýtá opravdu hmatatelné výhody. Například rakouský Alpenverein (největší turistická a horolezecká organizace v Rakousku, tedy v zemi podobně velké jako ČR) eviduje tři čtvrtě milionu členů (KČT cca kolem 30 tisíc). Její členská základna stále dlouhodobě roste. Rakouský Alpenverein spravuje přes 500 horských chat se slevami pro své členy, má své vlastní pojištění a nabízí pestrou škálu výhod! A to je celé „jádro pudla“.
VLAK ZAČÍNÁ UJÍŽDĚT I ZNAČKAŘŮM
Na mnoha místech se můžeme dočíst, že značení turistických cest v České republice patří k světové špičce, což byla ještě donedávna pravda. Pokud se však podíváme na dymanicky se rozvíjející síť značených tras právě u našich sousedů (například v Sasku), zjistíme, že již nyní je výrazně propracovanější, i když méně systematická. Výhodou českého systému značení je, že je centrálně organizované podle stejných zásad a pravidel, zatímco v Německu je management turistického značení záležitostí spíše živelnou, více propojenou s komerčními zájmy cestovního ruchu. Ale zdá se, že je to pro současnou dobu správnější cesta.
Dlouhodobý problém, který provází turistické značení v ČR, je omezování a rušení značených tras v důsledku záboru pozemků soukromými subjekty, které si nepřejí, aby přes jejich nemovitosti vedly turistické trasy. Za skutečně zásadní a dlouhodobý neúspěch KČT je možné považovat to, že se dosud nepodařilo uzákonit normu, která by zaručovala volný průchod krajinou (nepodařilo se to ani tehdy, když ministrem, který to měl v gesci, byl Ivan Bartoš, sám člen KČT). Pokud se zákon nepodaří prosadit v brzké době, je další vývoj na bíledni. Zatímco se systém turistického značení bude v okolních zemích střední Evropy rozvíjet a zdokonalovat, turistických tras v České republice bude ubývat. A to jsme ještě nezmínili další otázku, zda Klub českých turistů vůbec bude mít kapacitu stávající síť značených tras udržovat, když nebude dostatek dobrovolných značkařů.
JAKÁ BUDE BUDOUCNOST ORGANIZOVANÉ TURISTIKY?
Pro nového předsedu Klubu českých turistů to znamená, že se nemusí zabývat otázkou, co dělat a kam organizaci směřovat. Úkoly jsou zcela jasné: zatraktivnit nabídku KČT a díky tomu nabrat nové členy. A také začít prosazovat tuto volnočasovou organizaci i na politické scéně. V podstatě to dotáhnout tam, kde je dnes Alpenverein. A to rozhodně není malý krajíc „chleba“. A tak držme Pavlovi Přílepkovi palce a buďme mu v tom nápomocni!
Článek naleznete ZDE:
