Nastala doba, kdy sníh v krajině patří k vzácným jevům a tak jsme se nenechali dlouho přemlouvat naším kamarádem Andreasem, který nám nabídl účast na zimní výpravě do Jižního Tyrolska. Ceny za ubytování v tuzemsku jsou kolikrát i vyšší než na horských chatách v cizině, tak proč bychom nevyužili příležitost podívat se do míst, která dobře známe z letních horských expedic. Naším cílem jsou opět Dolomity.
Těšili jsme se na hluboké závěje, nicméně už i v nadmořských výškách kolem dvou tisíc metrů je to se sněhem na pováženou. Sice jsme během týdeního pobytu dobře oprášily sjezdovky i běžky, které byly v perfektním stavu. Na jižní straně horských údolí by se dokonce klidně mohl pást horský dobytek. Ale díky nižší sněhové pokrývce se zase naskytly výborné trasy pro pěší turistiku.
Do Jižních Tyrol jsme vyrazili v půli ledna s pěti členy KČT autem z Drážďan a Děčína. Naše klubová výprava si to zamířila do horského údolí do St. Magdalena. Výborné ubytování na Reierhofu jsme měli zamluvené již od léta. Čekaly nás dva dny na běžkách, dva dny na sjezdovkách a dvě vydatné pěší túry za horskými výhledy. A ty byly, jak jinak tady v Dolomitech, perfektní.
Naši sjezdaři si užili i světoznámou sjezdovku Kronplatz
Navštívili jsme také zimní středisko Alta Badia, kde si na perfektně upravené sněhové vrstvě libovali sjezdaři na několika propojených tratích a lanovkami na vrcholy. Nesjezdaři naší expedice podnikli pěší výstup na Chatu Pralongia – s výhledy na měnící se atmosféry hor i příležitost ochutnat italské speciality. Tady nám už chyběla jedna členka naší expedice, protože si při pádu na lyžích poničila koleno. Takže jsme absolvovali i výpravu do nemocnice u Brixenu za ošetřením. S ortézou se už bohužel nemohla účastnit poslední den výletu pod Drei Schuster.
Dolomity na běžkách jsou fajn. K dispozici jsme měli skoro 300 kilometrů upravených tratí, za jejichž použití se platí kolem 8 euro za den. To jsou novinky. Absolvovali jsme trasy Gsiesertal Loipe, dále Loipe Innichen > Sexten > Talschluss > chata Rybyudoli (s výhledy na Drei Zinnen) a nakonec Bahndammloipe z Gemärku na Toblach (loipe znamená běžkařská trať).
Pohledy na rozeklané masivy Sextenských Dolomit byly opět úžasné. Pak ještě následovala výprava na běžkách z konce údolí Fischleintal přes Moos a Sexten podél údolí Sextenertal až do Innichenu. Z Innichenu jsme se ještě přesunuli autobusem přes Toblach k jezeru Dürrensee (krásný výhled na tři vrcholy Drei Zinnen) a sjezd po bývalém železničním náspu přes údolí Höllensteintal do běžeckého centra v Toblachu.
Na počasí jsme měli štěstí, jen poslední den na chatě Drei Schuster nás dostihla nízká oblačnost a tedy nebyly již ony úžasné pohledy na nekonečné horské hřebeny a vrcholy. Večery na chalupě byly vždy perfektně relaxační při vínku a skvělém jídle, které jsme si společně na střídačku připravili, a to včetně z domova přivezl Andreas proslavenou Čarodějskou polévku, která získala ocenění na soutěži Turistický kotlík (každoročně pořádá KČT Rumburk).
Takže za mě palec nahoru, hlavní pořadatel Andreas jako vždy měl dobrý tip a vše dokonale zajistil. Už se těším na další jeho skvělou akci s názvem Snídaně na Großer Zchirnstein v Saském Švýcarsku, která se koná ve druhé polovině února. A tamtéž zvu i vás, protože, jak bývá zvykem, čeká nás nejedno překvápko a dobrodružství, čili abenteuer!
Článek naleznete ZDE:
