Na jaře se značkaři Klubu českých turistů vydávají s barvami do přírody, aby lidé nebloudili při výletech. Předseda Rady značení Klubu českých turistů Pavel Přílepek z Tábora vypráví o dobrovolnících, správném malování značek a nových trasách, které žádají lidé i destinační agentury.
Původní plán, že rozhovor o značkách, značení a značkařích povedeme nahoře, nám překazilo počasí. Poslední březnový den nám dalo jasně najevo, proč se tato část Tábora jmenuje Větrovy. „Jsem rád, když se přes všechnu administrativu dostanu k tomu, vzít si nosič s barvami a vyrazit si něco namalovat,“ říká předseda Rady značení Klubu českých turistů Pavel Přílepek z Tábora.
Máme tady už jaro. Kdy začíná vaše práce se značením? Nebo se o trasy staráte celý rok?
Právě na jaře. Obnovy tras máme rozdělené do tříletého cyklu, takže každý rok třetinu. V jižních Čechách je 5 286 kilometrů tras. Loni jsme obnovili 1 786 kilometrů a letos plánujeme obnovu značení na 1 735 kilometrech. Začínáme po půlce dubna, lépe až v květnu, záleží na přírodních podmínkách. Potřebujeme, aby se příroda trošku zazelenala. Abychom věděli, kde nám co obroste a zda značky budou vidět, a pak případně zastřihli větev nebo vyřízli náletový keř. Začínáme připravovat značkařské příkazy.
Jak je to s dobrovolníky? Je jich dost?
Jak kde. Například v Praze máme přetlak, kdy je ani nestíháme zaškolit. Jinde může být nedostatek, před dvěma roky jsme měli personální problém v Karlovarském kraji. Značkaři nám stárnou, už to nechtějí dělat. Důvodem může být čas, ale i zdravotní komplikace. V jižních Čechách je jich ale dostatek. Hlásí se nám mladí lidé, ale hlavně mladodůchodci. Tedy ti, kteří právě odešli do důchodu a hledali nějakou smysluplnou činnost, kterou by mohli dělat. Dnes jsou z nich skvělí značkaři. Zapojují se i do dalších činností klubu. V republice máme více než 2 tisíce značkařů, v kraji jich je aktivních 188.
Kolik toho tak při značkování ujdou?
To je různé. Podle toho, na kolik se cítí. Mohou si za rok udělat dva tři značkařské příkazy. Ale jsou i jiní, kteří udělají pět, osm, někdy i více. Je to podle jejich času.
Co musí umět? Co se na školení učí?
Musí vědět, jak se má správně značkovat. Jak ty značky namalovat, kde musí být, kde nesmí být, jak se mají použít šipky, co znamenají, jak označit odbočku, třeba ke studánce, jak je řešená celá evidence tras. Když máme nového zájemce, tak ho vezmeme na dva dny do terénu a tam se učí základy. První, vezmi si štětec do ruky a maluj. Zřídka se tedy stane, že mu to nejde, to se pak musíme rozloučit.
To pro jeho práci stačí? Umět namalovat značku?
Značkují vždy dva. A jeden z té dvojice musí mít vždy ještě vyšší kvalifikaci. Zrovna nedávno jsme takové čtyřdenní školení měli, školili jsme 28 vedoucích značkařů, hlavně pro Jihočeský a Plzeňský kraj. Probíraly se čtyři okruhy. Materiály, s kterými pracujeme. Značkování. Dále topografie. Musíme umět s mapou a trasy zakreslit. A jeden okruh se týká tabulek a směrovek. A pak je ještě vyšší level kvalifikace, a to jsou instruktoři.
Dostáváte tipy na nové trasy, nebo si je vyhledáváte sami při procházkách?
Ano, přichází. Od veřejnosti, z obcí i z destinačních agentur. Když někde například postaví novou rozhlednu, nebo je jiný zajímavý objekt, který stojí za to, tak chtějí, aby k němu vedla označená trasa. Nebo se zprůchodní stará úvozová cesta. Najednou jde propojit obce po polních cestách a nemusí se jít po silnici, kde jezdí čím dál víc aut a pro pěší to už není příjemné – a ani bezpečné.
Spolupracujete třeba i s ochránci přírody?
Ano, také. Mají třeba zájem zpřístupnit některou chráněnou lokalitu, a když uděláme značenou trasu, tak se tím reguluje pohyb. Už lidé nešlapou, kam se komu zamane, a tolik tu lokalitu nepoškozují.
A stane se, že některé trasy musíte rušit?
To se také stává, například hodně ubylo v Boleticích. Modrá trasa na Knížecí stolec, tam už se nemůže. A některé trasy rušíme sami, protože jsou nevyužívané a my máme problém s udržováním. Takže některé přibudou, některé ubudou, ale je to vyvážené. Uvidíme, jak tomu bude letos. Snad jich více přibude.
Celý článek si můžete přečíst na stránkách iDNES.cz:
