Bývalá keltská hradiště či obětiště, zříceniny hradů, kostely, menhiry, ale i vrcholky hor a sotva patrná místa v přírodě. Tam všude může člověk vnímat energii, kterou tyto lokality vyzařují. Jejich vyhledáváním a popisem se zabývá už mnoho let turistický nadšenec a milovník záhad Marcel Goetz, mimo jiné i zakladatel odboru Klubu českých turistů České pohádkové akademie. Tajemnými místy na Plzeňsku jsou třeba Hůrka ve Starém Plzenci, zámek Kaceřov nebo vrch Štědrý u Nepomuka.
O místa se zvláštní energií zajímáte už dlouhou dobu. Co jsou to vlastně tajemná místa a jak na člověka působí?
Jde o místa, kde citlivější lidé, a já se mezi ně dovolím počítat, vnímají kladnou energii země, ale i takovou, kde je lepší se nezdržovat. Taková kladná místa se dříve často vyhledávala při zakládání osad nebo domů.
Vy taková místa evidujete a zaznamenáváte je do map. Když zůstaneme na Plzeňsku, kolik tajemných lokalit zde můžeme na najít?
Možná je jich víc, než si myslíte. Mapa zahrnuje totiž i lokality na Rokycansku, Klatovsku, Kdyňsku a Příbramsku. Celkem je to 105 energetických míst, které jsou tu přesně vyznačeny a doplňuje je i krátká legenda či příběh, které se ke každému místu váží.
Jsou pro vás některá taková místa tajemnější než jiná? Navštívil jste je všechna a máte mezi nimi nějaké svoje oblíbené?
Osobně jsem byl jen na některých. Pro mě je nejtajemnější několik míst v okolí Kdyně, kde se narodil můj děda i táta. Ale za ostatní lokality bych zmínil třeba vrch Florián u Radnic, kde jde o velmi staré kultovní návrší s několik energetickými body, využívané kdysi jako svatyně. Nebo v blízkosti hradiště Potštejn můžeme najít plochý kultovní kámen s rytinou, který kdysi pravděpodobně sloužil podsvětnímu kultu. V jeho okolí je několik dalších svatyní v přírodních skalkách.
Co hrady a zámky? Ty mají také svoje energetická místa?
Samozřejmě, třeba zámek Kaceřov. Ten je opředený legendou o společné sebevraždě rodu Gryspeků, kteří v době bělohorské stáli na české straně. Při perzekuci žádali císaře o milost. Byla jim udělena a zprávu o ni nesl posel, která zdálky omylem vztyčil prapor barvy, která znamenala rozsudek smrti. Shromáždění Gryspekové, kteří jej očekávali, spáchali sebevraždu, než posel dorazil na zámek.
Jak dlouho taková mapa vzniká a kdy vás napadlo se tomuto tématu věnovat?
Od nápadu po realizaci uplynuly roky. V roce 2002 začaly vycházet knihy Pavla Kozáka ´Tajemná místa na samém jihu Čech, od Blaníku k Sušici´, tedy o místech, která bez map těžko dohledáte. Nejdříve jsme zkusmo vydali Tajemnou mapu Šumavy, kterou jsme pak 4x museli dotiskovat. A s odstupem času, způsobeným těžkou operací slinivky, kdy jsem prošel kómatem přes 30 dní na ARO, jsem pokračoval ve vydávání map a spolupráci s Pavlem Kozákem rozšířil. On je autorem zákresu i legendy, já jsem autorem myšlenky vydávat edici Tajemných map Česka. V tom kómatu se mi v hlavě objevila myšlenky přidat i edici pro Karlovarsko a jižní Moravu. Tak uvidíme.
Článek si můžete přečíst ZDE:
