Co vede jedenáct lidí do odlehlých koutů rumunského Banátu? Touha po krajině, která voní divočinou, po místech, kde ticho není prázdné, ale naplněné vzpomínkami, po stopách českých krajanů, kteří tu zůstávají navzdory osudu. Už na podzim Míra nadhodil plán a v mžiku měl třináct zájemců, z nichž jedenáct skutečně vyrazilo – kamarádi, spolužáci, manželské páry, značkaři i milovníci dálkových pochodů. S batohem, který je těžký jen první hodinu, a s nohama, které přesto ujdou každý den desítky kilometrů. Tahle výprava nebyla jen o turistice, ale také o přátelství, tradici, improvizaci, nadhledu a smyslu pro humor. A taky o pivu, které je občas až za tři dny. O bouřkách, které přijdou vždy včas. O mlze, která zůstane až do oběda. O lidech, kteří dávají i to, co sami skoro nemají. O horách, které nepřestávají překvapovat.
A navíc – letos se v batohu vezlo i značkařské náčiní a v hlavách konkrétní úkoly. V několika úsecích jsme obnovili značení, připevnili nové tabulky a prosekali místa, která si už začala příroda brát zpět. I značka je forma paměti – a my ji letos zanechali pevně a s respektem.
Celý článek si můžete přečíst na: „Letní“ přechod Banátu – Turistika Turnov
