Vosecká bouda

Sbírkový účet na podporu chaty: 2702835263/2010

adresa: PO BOX 52, 512 46 Harrachov v Krkonoších
tel.: 481 529 610, 603 301 157
e-mail: vosecka.bouda@seznam.cz
internet: www.voseckabouda.cz
mapa: 50.7831225N, 15.5105875E (Krkonoše)
sleva na ubytování pro členy KČT: 50 Kč
nájemní smlouva nájemce do: 31.10.2026
kapacita ubytování: 37 lůžek v pokojích.
ubytování se psem: Ne.

Pár kilometrů od pramene Labe, Harrachova, Mumlavských vodopádů či Krakonošovy snídaně je umístěna ve výšce 1260 m. Vosecká bouda je stále bez elektrické přípojky a v zimě dostupná pouze na lyžích.
 

Okolí

HARRACHOV

Ves byla založena v 17. století pod jménem Dörfl. Počátkem 18. století byla po majitelích přejmenována na Harrachsdorf. Obec proslula nejprve sklářským průmyslem a těžbou rud, dnes je nejznámějším turistickým a sportovním střediskem západních Krkonoš, především díky soutěžím ve skocích na lyžích.
Město Harrachov je vyhlášeným střediskem zimních sportů. I mimo zimní sezonu má ovšem svým návštěvníkům co nabídnout - výlety do hor pěší i na kole, bobovou dráhu, golfové hřiště, minigolf, adrenalinové sporty, koupání a další. V Harrachově je též Muzeum ski a sklárna s pivovarem a muzeem. Výhodná poloha města Harrachova mezi Krkonošemi a Jizerskými horami, při hranicích s Polskem je zárukou širokého výběru výletních cílů.

SKLÁRNA – MUZEUM SKLA

Sklárna a minipivovar Novosad & syn Harrachov s. r. o. Sklárna byla založena r. 1712, je to druhá nejstarší sklárna v Čechách. Ruční výroba foukaného, broušeného, ale i rytého a malovaného či jinak zdobeného skla, výroba lustrů.

KAPLE SVATÉ ALŽBĚTY

Vedle sklárny se nachází kaple sv. Alžběty se skleněným zvonkem. Tento zvonek je 50 cm vysoký, váží 10 kg a odlil jej roku 1916 ve zdejší sklárně Julius Klinger . Dále je tu k vidění oltář z benátských zrcadel a bohatě zdobená vitrážová okna.

MŮSTKY

Mamutí můstek, jeden ze šesti na světě. Kritický bod 185 m, současný rekord je 214,5 m (Fin Matti Hautamäki, 9. března 2002)

OZUBNICOVÁ TRAŤ

Tanvald – Kořenov, jedinečná ve střední Evropě, krásné scenérie Krkonoš a Jizerských hor, množství tunelů a viaduktů. Nejstrmější železnice v České republice. Pomocí dvoupásové ozubnice Abtova systému překonává na sedmi kilometrech mezi Tanvaldem a Kořenovem výškový rozdíl 235 metrů. Největší sklon je 58 promile.

MUMLAVSKÝ VODOPÁD

Mumlavský vodopád je 10 metrů vysoký, zabírající celé řečiště. V jeho blízkosti se v řece nacházejí tzv. Čertova oka, mohutné prohlubně, které byly vytvořeny prouděním vody s kamínky.

PRAMEN LABE

Pramen Labe (v nadmořské výšce 1386,3 m) tvoří betonová skruž, z niž prosakuje voda a vytéká malý potůček. Je obklopena řadou kamenů, k nimž později přibyly mnohem pohodlnější lavičky, a nedaleko se nachází zídka s barevnými znaky měst, jimiž Labe protéká.

SNĚŽNÉ JÁMY

Tato přírodní rezervace s jezírky ledovcového původu leží na polské straně hraničního hřebene. Nedaleko Sněžných jam najdete nejvyšší vrchol zápodních Krkonoš – Vysoké kolo (1506 m).

SNĚŽKA

Nejvyšší hora Hraničního (Slezského) hřebenu, Krkonoš i celých Čech (1602 m). Vyhledávaný výletní cíl. Skalnatý holý vrchol má rozlohu 30 akrů a prochází přes něj státní hranice s Polskem. Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozeno od pojmenování Sněžná – jako sněhem pokrytá.

Historie

Vosecká bouda leží v západní části Krkonoš v první zóně Krkonošského národního parku. Je svými 1260 m druhou nejvýše položenou chatou vůbec (nejvyšší vůbec je Výrovka, 1360 m).     

Stejně jako řada jiných krkonošských chat je Vosecká bouda místem, kde již před více než 200 lety hospodařili na salaši lidé.

Poddaní z Krausových bud vyháněli se svolením jilemnické vrchnosti dobytek na letní pastvu až na Hraniční a Novodvorskou louku. Pravděpodobně roku 1710 na místě dnešní Vosecké boudy postavili seník. Bouda je však doložena až v Grauparově mapě z roku 1743 pod názvem Františkánská bouda. V okolí boudy se v létě páslo 70 až 80 kusů hovězího dobytka a sušilo se zde seno na zimu. Získala si na Rokytnicku i na slezské straně proslulost výborným máslem a přírodním sýrem. Velmi důležitou roli pro původní šíření synantropních rostlin mělo v této souvislosti zmíněné budní hospodářství (např. migrace Rumex alpinus).

Roku 1790 byla bouda přestavěna Václavem Krausem. Sloužila jako přístřešek pro dřevaře a hospodářské stavení. V této době se nazývala Nová česká bouda nebo také Františkánská, podle mnicha, který zde přebýval. Název „Vosecká“ získala podle louky, na které stojí.

Roku 1830 boudu výrazně rozšířil Jan Kraus. Bouda se nacházela mimo turistické cesty, orientovala se na budní hospodářství, proslulé bylo zdejší máslo a sýry.

V roce 1881 se správa jilemnického harrachovského panství snažila zbavit všech, kteří hospodařili v lesích a loukách nad nimi. Tehdejší Vosecká bouda se však stržení ubránila. Se širším poskytováním služeb v tomto místě začala německá rodina Hollmannů. V roce 1896 došlo již k několikáté přestavbě. Ludmila Hollmannová (vdova po chataři, který byl úkladně zavražděn) nechala původní boudu strhnout a vybudovala novou se střešní křížovou nástavbou v průčelí, která měla již i několik pokojů pro ubytování turistů. Tato nová bouda se stala oblíbeným centrem lyžování a vůbec oblíbeným místem turistů.

Další úpravou bouda prošla v roce 1900, bylo zde zřízeno 6 hostinských pokojů. Provozovala se zde i oblíbená jízda na rohačkách údolím Mumlavy do Harrachova.

Roku 1901 hrabě Jan Harrach nechal vybudovat turistickou cestu z Labské boudy, což výrazně zvýšilo návštěvnost boudy. Provozovala se zde i oblíbená jízda na rohačkách údolím Mumlavy do Harrachova. Hrabě Harrach se snažil o počeštění boudy, čemuž se nájemce Endler bránil.

Za první republiky bylo Harrachovo panství včetně boudy zestátněno. Bouda byla pronajata v roce 1921 českému boudaři, ruskému legionáři Janu Herčíkovi. Původní nájemce, Němec Franz Endler, se stal nájemcem a později i majitelem boudy na blízkém vrcholu Reifträger (česky Jínonoš, dnes Szrenica, tehdy ležel vrchol v Prusku, dnes je v Polsku). Bouda na Reifträgeru byla postavena v roce 1922, nazývala se Deutsch-Böhmer Haus, a údajně měla odlákat hosty z Vosecké boudy.

V době 2. světové války patřila Vosecká bouda Německé říši.

Svoji nynější podobu dostala Vosecká bouda přestavbou po skončení druhé světové války, byla znovu upravena a rozšířena na 50 lůžek v pokojích a 20 ve společné noclehárně.

Po převratu v roce 1989, při rozdělování majetku původního ČSTV, připadla Vosecká bouda Klubu českých turistů.

Vosecká jako jedna z mála hřebenových bud nebyla nikdy zasažena požárem. Její další raritou je nepřítomnost elektrické sítě, potřebná energie je vyráběna dieselagregátem. Přístupová cesta z Harrachova, dlouhá 8 km, vede kolem Mumlavských vodopádů a údolím říčky Mumlavy ke Krakonošově snídani, kde se stočí na sever a pokračuje lesem až k boudě. V zimním období se tato cesta promění v lyžařskou magistrálu, po které je možné cestovat pouze na běžkách. Asi 3 km směrem na východ, na Labské louce, vyvěrá pramen naší největší řeky Labe.

Michael Stanovský, zdroje: Wikipedia, časopis Turista a další internetové zdroje