Nejmodernější dálková trasa v ČR "Hřebenovka Českým Švýcarskem" otevřena

Klub českých turistů (KČT) již několik let pracuje na odstraňování nebezpečných souběhů značených pěších tras se silnicemi a cyklotrasami. Vznikají tak moderní, mimořádně kvalitní trasy, které chce KČT certifikovat vlastní značkou kvality s názvem Pěšky pro zdraví s KČT, nebo evropským certifikátem Leading Quality Trails – Best of Europe. Jednou z prvních je stokilometrový úsek Hřebenovky Českým Švýcarskem, která v Ústeckém kraji začíná v Petrovicích a přes nejkrásnější partie Labských pískovců a Českého Švýcarska vás dovede až k železniční stanici Jedlová. 

Slavnostní otevření trasy se uskutečnilo v úterý 25. dubna v osadě Sněžník na Děčínsku za přítomnosti zástupců Ústeckého kraje, senátora Zbyňka Linharta, Klubu českých turistů a obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko.

„I když z velké části nová Hřebenovka využívá stávajících turistických tras, nebezpečné souběhy se silnicemi a nepohodlná chůze po asfaltu byly důvodem, proč jsme hojně navštěvované trasy v těchto úsecích přeložili na pohodlnější a bezpečnější cesty,“ řekla Zdeňka Šrédlová z Klubu českých turistů, která společně s čestným předsedou KČT Janem Havelkou a Jiřím Rakem z obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko stála u zrodu projektu.

Celá trasa o šesti etapách v délce 100 km by nevznikla bez práce dobrovolníků – značkařů KČT. Ti na trase instalovali na 250 tabulek a směrovek, několik směrovníků a bylo zapotřebí domalovat značení na nových úsecích. Hřebenovka na území Ústeckého kraje vede z příhraniční obce Petrovice přes skalní město Tiské stěny, Děčínský Sněžník, Děčín, Hřensko, Jetřichovické skály, Krásnou Lípu a Jedlovou až na hranice s Libereckým krajem ve Stožeckém sedle zvaném Šébr. Zde v roce 2021 Ústecký kraj zprovoznil novou lávku pro pěší přes frekventovanou silnici I/9. Hřebenovka pak dále pokračuje i přes další kraje až na Praděd.

Turisté se nemusí bát, že přecení své síly. „Cesta vždy po několika kilometrech prochází obcemi či městy, kde funguje veřejná doprava. Putování tak lze snadno plánovat, ale také ho kdykoliv přerušit a podle potřeby zase pokračovat – aniž by k tomu potřebovali auto. Takto koncipovaná zážitková trasa podporuje udržitelnou turistiku v regionu, zejména pak v měsících mimo hlavní sezónu,“ vysvětluje Jan Šmíd, ředitel obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko.

Směrem na západ přes Krušné hory v Ústeckém a Karlovarském kraji je již Hřebenovka téměř před dokončením. „U nás je Hřebenovka více než 140 km dlouhá a rozdělená do osmi jednodenních etap.  Turisté projdou řadu zajímavých míst, jako jsou přírodní parky Halštrov, Smrčiny, Kamenné vrchy nebo hornický region Krušnohoří/Erzgebirge, který je nově zapsán na seznam památek UNESCO,“ řekl předseda KČT Karlovarského kraje Ladislav Zoubek.

Podrobné informace o celé dálkové trase Hřebenovky naleznete na www.hrebenovka.cz. 

Odkaz na nejdelší evropskou Modrou hřebenovku

Jan Eichler z Ústecké oblasti Klubu českých turistů připomněl historii vzniku Hřebenovky. „Nová Hřebenovka je velkou turistickou příležitostí, která vychází z odkazu našich předků. Původní myšlenka dálkové trasy začala ve Varnsdorfu, kde se sešli zástupci turistických spolků před 100 lety.“ Historie dálkových evropských turistických tras začíná právě zde, v oblasti Českého Švýcarska a Lužických hor. Počátkem 20. století, přesně 13. dubna 1902, zde Spolek pro nejsevernější Čechy začal značit jednu z nejstarších a nejdelších pěších tras v Evropě, Modrou hřebenovku. Ta se postupně prodlužovala na západ i na východ tak, že již za první republiky vedla z durynského Blankensteinu přes celé Krušné hory, České Švýcarsko, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Praděd v Jeseníkách až do Krnova a měřila zhruba 800 km. Odkaz Modré hřebenovky můžete vidět v podobě loga modrého hřebene se čtyřmi zuby na rozcestnících KČT a tuto historii připomíná na svých informačních tabulích i její moderní nástupkyně.

Kontakt pro média: Roman Hrůza, PR manager KČT, tel. 777 657 511, e-mail: hruza@kct.cz, www.kct.cz