Vzpomínka na Jana Stráského

Na jaře 1994, krátce po mém nástupu do funkce vedoucího sekretáře KČT, jsem poprvé vstoupil do kanceláře ministra dopravy – tehdy místopředsedy KČT – Jana Stráského. I dnes si vybavuji, jak se zaujetím hovořil o možnostech získat pro turisty některé objekty v pohraničí, kterých se armáda ČR začala zbavovat a ze kterých by mohly být turistické ubytovny – například rota v Železné Rudě, na Zhůří nebo Poledník. Od té doby jsme měli nespočet „klubových“ i osobních příležitostí k setkání, při kterých jsem vždy obdivoval jeho povahové a osobnostní rysy. Byl přátelský, otevřený diskuzi, věcný, rychlý a precizní v argumentaci a stylizaci závěrů. Pragmatik, ale zároveň turista s duší romantika. Na turistiku a svoji milovanou Šumavu nedal dopustit. Spolupráce s Honzou byla vždy inspirativní, korektní a spolehlivá. Při našich setkáních v cíli pochodu Praha-Prčice, kterého se pravidelně zúčastňoval, rád vzpomínal na Silvestr 1999, kdy se vracel z celodenní túry po Šumavě v očekávání, že si v cíli – restauraci Černý Kříž – dá pivo. Ta již ale byla přeměněna na soukromý penzion, ve kterém jsem náhodou s kamarády slavil začátek roku 2000. Žíznivý Honza zaklepal… a pozvání na pivo z mých vlastních zásob pak dlouho považoval za záchranu života. V roce 2008 byl Honza prvním členem KČT, který si na dvoře rodinného domku po mém otci v Prčici za 20 Kč koupil papírovou turistickou značku s programem oslav 120 let KČT. To byl začátek projektu Turistika pro všechny a budování bezbariérových tras pro vozíčkáře. Přes pracovní vytížení v čase jeho politických angažmá, řízení Krajského úřadu JČ kraje nebo ředitelování NP Šumava si na turistiku a práci pro KČT vždy našel čas. Neutuchající pozornost věnoval financování KČT, rozvoji členské základny, zejména mládeže, znovuotevření hraničního přechodu Modrý sloup, resp. zachování prostupnosti krajiny a podpoře aktivitám starostů obcí na území NP Šumava. Když jsme loni v srpnu vyzvedávali Honzu v Prachaticích a vezli ho autem na chatu Prášily, kde jsme s Českou televizí natáčeli část dokumentu ke 130 letům KČT, netušil jsem, že to bude naše poslední setkání. V osobě Jana Stráského ztrácíme systematického a pracovitého stratéga a diplomata, ale především člena a kamaráda. A tak Ti, Honzo, děkuji za všechno, co jsi pro KČT vykonal a přeji si, aby cíl Tvojí životní cesty byl symbolickým startem našeho společného úsilí vedoucího k prosperitě klubu a jeho členů. Jako Tvůj nástupce ve funkci předsedy KČT tomu budu také nápomocen. Čest Tvojí památce.

Předseda KČT

Mgr. Vratislav Chvátal